Od přestěhování se na Bali razíme heslo, že pečlivě připravený itinerář z člověka udělá trapáka neboli obyčejnýho TURISTU. Já rozhodně nejsem zpocenec autobusovýho zájezdu českých ledvinkářů.
Já jsem CESTOVATEL!
ROZDÍLY MEZI TURISTOU A CESTOVATELEM na Bali:
Co doporučuje udělat TURISTA:
- Vytvořit si seznam deseti turisticky nejnavštěvovanějších míst.
- Koupit slovník a cizí řečí se naučit „jedno pikolo bez mlíka“.
- Vysbírat všechny brožurky zdarma v turistických informacích.
- Pořídit si mapu s vyznačením TOILETS a FREE WI-FI (každý hovno můžete rovnou postnout na facebook).
- Najít přesné dopravní spojení z bodu A do bodu B.
- Každých 30 minut aktualizovat informace o předpovědi počasí.
- Usmažit řízky!
- Zabalit triko s dlouhým, náplasti, vlhčený ubrousky, opalovací krém, pláštěnku, papírový kapesníčky, repelent, pokrývku hlavy, kartičku zdravotní pojišťovny, náhradní ponožky, ešus, … a další na výlet nepostradatelný věci.
Jak dovolenou prožil TURISTA:
- Na turisticky nejoblíbenějších místech vystál hodinovou frontu, zaplatil nekřesťanský vstupný, byl okraden, koupil si pivko za dvě kila, vytasil selfie tyčku, zašlápnul malýho japonce, byl zašlápnut velkým rusákem, zmateně hledal místo, odkud by něco viděl, koupil si pohled a jel na hotel.
- Neriskoval, nechtěl mít kámošku srajdu, jedl jenom svoje řízky (lokální jídlo je stejně pajšl!!).
- Na čtrnáct dnů obsadil lehátko u bazénu, v moři se z bezpečnostních důvodů nekoupal (žraloci, medůzy, podvodní proudy, alergie, sůl, moč).
- Nikdy nezabloudil, vždycky se držel hlavní štrase.
- I když se mu pod dvacetikilovou krosnou podlamovaly nohy, byl na výletech připraven na všechny nečekané situace.
- Domů si odvezl dvě mušle, značkový tričko Ghain Klain a kradený mýdlo z hotelovýho pokoje.
- Nepoznal kulturu ani zvyky místňáčů. Neviděl nic, co by mu změnilo pohled na život. Neměl příležitost ztratit se a najít mnohem víc, než nabízí průvodci. Nekoupil si oběd za třicet korun, neviděl slepice oplakávat rozjetou žábu, řeky místo silnic ani dvaceticentimetrovýho pavouka. Zažil dovolenou, na kterou za týden zapomene.
Co doporučuje udělat CESTOVATEL:
- Přečíst si příběhy cestovatelů a udělat hrubou představu, jak to na Bali chodí.
- Před zrcadlem trénovat pohyby a skřeky, kterými domorodci naznačíte, co chcete.
- Vyhýbat se turistickým centrům, nejste automat na peníze.
- Roztrhat, spálit nebo jinak zlikvidovat mapu.
- Jezdit na skútru.
- Předpověď počasí sledovat jednou denně, doma zůstat, jen kdyby se blížil uragán.
- Kašlat na svačinu, supr jídla je všude kolem hromada.
- Do baťohu na výlety brát maximálně 5 nejdůležitějších věcí.
- Porušovat pravidla.
Jak dovolenou prožívá CESTOVATEL neboli JÁ:
- Žiju v klidu na vesnici mimo civilizaci, tam kde lišky dávají dobrou noc (diamantový hotely a rozverní australani jsou pomíjivá zábava).
- Neplánuji, nechávám život plynout a funguje to báječně.
- Nenosím hodinky, nevím, který je den, žiju tady a teď.
- Nepoužívám telefon a vůbec si nepřipadám ztracená ve velkém světě.
- Poznávám, kteří lidé v mém životě jsou ti praví.
- Často se směju a jsem šťastná.
- Mám zážitky, které mi nikdo nikdy nevezme.
Tyhle jsou za poslední 3 dny:
- Zvládly jsme skútrem přejet dost divnej a vratkej most z bambusu a roští.
- V zapadlé vesnici jsme viděly dvacet pravejch balijskejch pinďourů.
- Koupila jsem si šaty za čtyřicet korun – životní kauf!
- Objevily jsme stánek s jahodovou pizzou.
- Tisíckrát nám místňáči „poradili“, tisíckrát jsme kvůli tomu ještě víc zabloudily a tisíckrát našly tisíckrát lepší místa.
- Jezdíme v dešti na skútru v pláštěnkách, vypadáme jak nafouklý kondomy a vůbec nám to nevadí.
- Jely jsme se koupat a omylem skončily u nejvyšší sopky, která moře neviděla ani z rychlíku.
- Vybíráme si restaurace s výhledem a platíme směšně nízké ceny za výborné jídlo.
- Po pěti hodinách na skútru máme placatý zmasakrovaný zadky, ale tu jízdu s větrem ve vlasech milujeme.
- Bloudily jsme mezi nejkrásnějšími horami s výškou přes 2000 m.n.m, mraky měly na dosah ruky a myslely si, že jsme v nebi.
- U moře jsme našly výstražnou ceduli, kudy utíkat před tsunami.
- Na severu Bali děkujeme za tepláky a mikiny. Na jihu nesnášíme tepláky a mikiny.
- Kupujeme si čtyřcentimetrový banány sladký jako cumel.
- Jezdíme do silnic tak kolmých, že by člověk vypadnul z žabek, kdyby je měl vyšlapat pěšky.
- Potkáváme vesnice duchů.
- Zatím jsme napočítaly tři miliony odstínů zelené.
- Mluvíme s místními a pořád se smějeme, jsme vděčné.
Důvod, proč jsem napsala tento článek, je množství turistických skupin, které vidím organizovaně pochodovat bez vzrušení a zabahněných bot.
Cestování znamená odejít z komfortní zóny a vykašlat se na pravidla. Samotná cesta je cíl a to že bloudíte, neznamená, že jste ztracení.
Až příště pojedete na výlet nebo dovolenou, nebuďte turisti, buďte cestovatelé. Americký spiovatel G. H. Chesterton to řekl výstižně: „Cestovatel vidí, co vidí. Turista vidí, co přišel vidět“.
PS: Kdyby to náhodou vypadalo, že už jsem hindu, přestala se divit a mluvit sprostě, můžu vás ubezpečit, že to se nestalo 😀 Další příběhy budou tradičně s náloží kurvavole! Pac a pusu.